Revize hromosvodu a ochrany před bleskem

Kdy musí být ochrana před bleskem zřízena

Povinnost zřídit ochranu před bleskem vychází ze stavebních předpisů. Od roku 2024 ji upravuje vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která nahradila vyhlášku č. 268/2009 Sb. a je prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu č. 283/2021 Sb. Ochranu před bleskem řeší § 26.

Ochrana se zřizuje zejména u výroben a skladů výbušných a hořlavých hmot, kapalin, plynů, výbušnin a muničních skladišť, u nadzemních staveb vyhrazeného plynového zařízení a dále u staveb, kde by úder blesku mohl ohrozit život nebo zdraví osob či zvířat nebo způsobit značné škody. Do druhé skupiny spadají bytové domy a stavby občanského vybavení.

Z toho plyne důležitý rozdíl. Ochrana před bleskem není povinná pro každou stavbu. Rozhoduje posouzení rizika, které se zpracovává podle části 2 souboru norem ČSN EN IEC 62305. Pokud posouzení rizika říká, že ochrana není nutná, hromosvod mít nemusíte. Pokud ale hromosvod instalovaný máte, stává se zařízením, které je nutné provozovat a revidovat, bez ohledu na to, jestli ho vyžadoval předpis.

Jak často se hromosvod reviduje

Hromosvod je vyhrazeným elektrickým zařízením. Podle § 3 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. mezi ně patří i zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. Lhůty jsou proto ve stejné příloze č. 4 jako lhůty pro elektroinstalace a jsou jen dvě:

• systém ochrany před bleskem chránící kritické systémy: 2 roky
• systém ochrany před bleskem chránící ostatní objekty nebo zařízení: 4 roky

Oproti dřívější praxi je to zjednodušení. Starší přístup pracoval s odstupňováním podle tříd ochrany LPS I až IV a s odlišnými lhůtami pro hromosvody provedené podle staré normy. Nařízení vlády dnes rozlišuje jen kritické a ostatní. Do které skupiny spadá konkrétní objekt, posuzuji individuálně; „kritické systémy“ nemá v předpisu jednoznačnou definici.

Platí i zde obě obecná pravidla z přílohy. Dopadá-li na zařízení víc lhůt, použije se nejkratší. A provozovatel se zpracovaným řádem preventivní údržby může lhůty stanovit až dvojnásobné.

Novela provedená nařízením vlády č. 175/2024 Sb. s účinností od 1. července 2024 lhůty nezměnila, zrušila ale poznámku, podle které stačilo revizi provést kdykoli v roce, do kterého spadal konec lhůty. U čtyřleté lhůty to znamená, že termín je potřeba počítat od data poslední revize, ne podle kalendářního roku.

Objekty s hromosvodem a bez něj

Rozdíl mezi objektem s hromosvodem a bez něj je v tom, co se vlastně reviduje.

U objektu s instalovaným systémem ochrany před bleskem se reviduje celý systém: vnější část, tedy jímací soustava, svody a uzemnění, i vnitřní část, tedy ochranné pospojování a svodiče přepětí. Lhůta je dva nebo čtyři roky podle toho, zda systém chrání kritické systémy.

U objektu bez hromosvodu se revize ochrany před bleskem neprovádí, protože není co revidovat. To ale neznamená, že je téma uzavřené. Pokud objekt měníte, nastavujete nebo rozšiřujete, nebo se mění jeho užívání, je namístě znovu posoudit riziko podle ČSN EN IEC 62305-2. Přidání fotovoltaiky na střechu, nástavba nebo změna z výroby na shromažďovací prostor jsou typické případy, kdy původní závěr „hromosvod netřeba“ už neplatí.

Zvláštní pozornost patří objektům, kde je hromosvod historicky proveden podle starších pravidel. Takový systém sám o sobě není nezákonný, ale revizní zpráva u něj musí být poctivá v tom, co odpovídá dnešním požadavkům a co ne.

Co se při revizi kontroluje

Technickým podkladem je soubor ČSN EN IEC 62305, Ochrana před bleskem. Část 3 vyšla v novém vydání s účinností od 1. ledna 2026 a nahradila předchozí vydání z roku 2012. Plné znění je zpoplatněné, zdarma je dostupný jen náhled.

Revize hromosvodu obsahuje prohlídku a měření. Kontroluje se zejména:

• celistvost a upevnění jímací soustavy, včetně koroze a mechanického poškození po zimě
• stav svodů, jejich vedení a ochrana proti mechanickému poškození
• zkušební svorky, jejich přístupnost a rozebíratelnost
• zemniče a měření zemního odporu
• ochranné pospojování a propojení kovových konstrukcí
• svodiče přepětí, jejich stav a signalizace funkce
• dostatečná vzdálenost mezi ochranou a vodivými částmi objektu
• soulad s výkresovou dokumentací a změny provedené od poslední revize

Poslední bod bývá zdrojem nálezů. Nová vzduchotechnika, klimatizační jednotka nebo fotovoltaika na střeše jsou vodivé konstrukce, které se do systému musí zapojit. Pokud je tam někdo přidal bez zásahu do hromosvodu, revize to má odhalit.

Vazba na pojistné plnění

U hromosvodu je pojistná rovina často důležitější než sankční. Škoda po úderu blesku bývá vysoká a pojišťovna se při jejím likvidování ptá na doklad o stavu zařízení.

Pojišťovny uvádějí, že je-li elektroinstalace nebo hromosvod neaktuální nebo nebyla-li provedena revize, mohou při škodní události plnění výrazně snížit nebo zamítnout. Konkrétní podmínky si stanoví každá pojišťovna ve svých pojistných podmínkách, takže se vyplatí je přečíst před pojistnou událostí, ne po ní.

Prakticky proto doporučuji držet revizní zprávu hromosvodu ve stejné složce jako pojistnou smlouvu a hlídat, aby zpráva nebyla starší než lhůta, na kterou objekt spadá.

Kdo smí revizi provést a jak to vedu

Revizi ochrany před bleskem smí provést revizní technik, jehož osvědčení má rozsah E3, tedy zařízení pro ochranu před atmosférickou elektřinou, přepětím a statickou elektřinou podle přílohy č. 3 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. U objektů s prostory s nebezpečím výbuchu je navíc potřeba doplňkové písmeno B. Osvědčení vydává Technická inspekce České republiky a platí 5 let.

Rozsah i platnost osvědčení ověřuji ve veřejné evidenci TIČR předem. Zajistím termín, převezmu zprávu, projdu nálezy a hlídám, aby se odstranily. Na poptávku odpovím do dvou pracovních dnů, vedení lhůtníku začíná na 990 Kč měsíčně.